GER
ENG
ROM
SWE
FRA
Obálky. Druhy a jejich použití.
1. Historický nástin aneb jak to s těmi obálkami bylo?
Obálka je na první pohled papírový obal, který se používá k zasílání dopisů nebo jiných plochých předmětů poštou. Existuje v mnoha formátech, někdy je zdobená a může být vyztužená bublinkovou fólií, která chrání obsah.
Obálka neexistovala vždy v podobě, jakou známe dnes. Jeho první verze se objevila ve starověkém Babylonu a představovala ochrannou vrstvu hlíny na dříve vypálených hliněných tabulkách. Její „otevření“ spočívalo v porušení této další vrstvy, takže se dá říct, že chránila obsah, ale fungovala jen jednorázově.
Později se začaly vyrábět obálky z listí a zvířecí kůže. Papírové verze, které známe dnes, vznikly v Číně, kde je císař používal k předávání peněžních darů vládním úředníkům.
Teprve po delší době, ve středověku, se metody výroby obálek změnily natolik, že je lze srovnávat s těmi, které známe dnes. V té době byla obálka dodatečným listem papíru ve tvaru kosočtverce, který se musel složit a zapečetit voskem. Pečeť nezabezpečovala obsah, ale bylo z ní možné zjistit, zda zprávu četly nepovolané osoby.
Všechny verze obálek byly po celou dobu vyráběny ručně. Teprve v roce 1845 byl vytvořen britský patent na první stroj určený k výrobě obálek ve větším měřítku. Díky tomuto kroku se obálky staly běžnou záležitostí a dostupné i méně majetným lidem.
Ve dvacátém století byly obálky stále silně spojeny s papírem, ale některé drobné předměty vyžadovaly lepší ochranu při přepravě. Tak se po roce 1957 začala bublinková fólie používat k vyložení vnitřku obálek. Dodnes představují snadný a levný způsob balení a přepravy malých a křehkých předmětů.
Tolik k historii, přejděme do současné doby.
2. Dnešní obálky lze vzhledem k jejich konstrukci a použití rozdělit na:
– papírové. Vyrobené z jednoho archu papíru s lepenými spoji na bocích. Slouží k zasílání dokumentů, dopisů apod. K dostání v mnoha barvách, ale bílá je nejuniverzálnější – umožňuje nejčitelnější adresování. Oblíbené jsou také v recyklované šedé / hnědé verzi.
– kartonové. Vyrobené z vícevrstvé vlnité lepenky pro ochranu před mechanickým poškozením. Mají uzávěr z lepicí pásky a k otevření slouží odtrhávací proužek. Jsou rozšiřitelné, takže do nich lze zabalit větší předměty.
– bublinkové. Jsou vyrobeny ze dvou vzájemně spojených vrstev: vnější vrstvy papíru a vnitřní vrstvy tvořící kapsu z bublinkové fólie.
– fóliové. Jedná se o poštovní obálky, které umožňují rychlé a levné zabalení zásilky k odeslání. Neposkytují však žádnou ochranu proti nárazům a poškození, proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti.
– kurýrní / transportní. Průhledné obálky, hovorově označované jako kapsičky. Jsou z jedné strany pokryty lepidlem a používají se k nalepení na odesílané balíky. Vkládá se do nich nákladní list a další dokumenty: stvrzenku, fakturu atd.
– dekorativní. Specializované obálky z vysoce kvalitního barevného papíru. Používají se pro zasílání a osobní předání blahopřání, pozvánek, vstupenek apod.
– bezpečnostní, jinak nazývané depozitní. Není možné je otevřít bez porušení zabezpečení, takže nežádoucí přístup k obsahu bude okamžitě zaznamenán. Jejich stěny jsou vyrobeny z třívrstvé polyethylenové fólie, která je odolná proti mechanickému, tepelnému a chemickému poškození. Nejčastěji se používají při zasílání důležitých dokumentů nebo při přepravě hotovosti.
– rozšířitelné. Jsou konstruovány jako klasické obálky, ale mají rozšiřitelné strany a dno, takže v nich můžete poslat více než jen několik listů papíru. Mají otvor na šířku nebo na výšku.
– bálky s okénkem. Mají průhledné fóliové okénko o rozměrech 45×90 mm, ve kterém by měly být viditelné údaje adresáta, takže je není třeba na obálky přepisovat. Většinou se používají v úřadech a firmách, které odesílají velké množství dopisů.
– zpevněné Jedná se o tradiční obálky s kartonovou zadní stěnou. Slouží k tomu, aby se zabránilo zmačkání důležitých dokumentů, certifikátů, diplomů atd.
– firemní. Poskytují další prostředek pro reklamu konkrétní společnosti. Jsou potištěny logy, grafikou, názvem společnosti a detaily.
3. Rozdělení podle velikosti.
Standardní označení velikosti se vytváří použitím symbolů A, B a C. Symbol A se nejčastěji vztahuje na archy papíru, zatímco B a C se používají pro rozměry obálek. Obálky označené písmenem C se používají k balení odpovídajících formátů A, např. papír formátu A4 lze volně zabalit do obálky C4.
Podrobné členění je připraveno v souladu s pravidly ISO a je popsáno v následující tabulce:
Nejběžnější formáty obálek jsou: DL, C4, C5, C6.
4. Při analýze tématu obálek stojí za zmínku ještě rozdělení podle způsobu uzavření.
HK („samolepicí obálka se zabezpečením“) – zalepená samolepicím proužkem, zajištěným fólií. Jednoduše ji odstraňte a obálku zavřete.
NK („na obálce“) – zalepená na mokro. Lepidlo nanesené na obálku je třeba navlhčit, poté můžete snadno přilepit klopu na místo.
SK („samolepicí obálka“) – samolepicí, kde je latexové lepidlo předem umístěno na obou uzavřených okrajích. Abyste je mohli slepit, je třeba je spojit.
BK („bez lepidla“) – nemá lepidlo. Nachází se v obálkách, které se často používají a jejichž obsah se vkládá a vyjímá, např. v obálkách pro rentgen.
5. Shrnutí.
Výše uvedená analýza představila množství možností, které jsou k dispozici při výběru správných obálek. Liší se nejen rozměry, ale především použitím a vhodně zvolenými vlastnostmi. Díky tomu je lze snadno přizpůsobit aktuálním potřebám a požadavkům konkrétních expedic.
Napsat komentář